Vzdor

Dobrý den, možná je to jen dojem, ale z toho, co píšete mám trochu pocit, že hodně jakoby vědomě dbáte na to, aby byly věci správně - snažíte se i k synovi přistupovat jakoby podle návodu. To pro Vás musí být hodně těžké a rozumím tomu, že když se to pak nedaří, je to pro Vás tak trochu zklamání. Myslím si, že některé věci jsou věkem - nevím, jak moc si tříleté dítě pamatuje, co slíbilo třeba před deseti minutami - může to být z části nechuť k něčemu, ale věřila bych i tomu, že si domluvu opravdu nepamatuje. Asi bych to s ním tedy neřešila - po té domluvené pohádce bych zavelela na záchod a do postele a hotovo :-) To, co popisujete v druhé části - pití a pohádka... to asi hodně záleží na okolnostech - na jedné straně si říkám, že mi nepřipadá problém přinést pití ještě jednou a přepnout pohádku, na druhé straně rozumím, že když je to už po několikáté, tak vás to štve. Asi neexistuje návod stejný pro všechny situace - je to na Vás, jak to zrovna cítíte a vnímáte. Ještě mne napadá, že těch situací je víc a víc právě proto, že se jim dostává takové pozornosti, jakoby se to řeší. Zkuste mu prostě nechat lahev s pitím na stole, ať pije, kdy chce, pohádku zkuste vybírat s ním, nabídněte mu třeba dvě, řekněte si o čem bude a proč bude prima pustit si tu konkrétní... syn se ještě nedokáže sám programově rozhodnout o tom, co bude za nějakou chvíli - vybere si pohádku třeba jen podle obalu DVD a pak se mu nelíbí apod. A ještě mne napadá - zkuste si to pro sebe nějak ošetřit (myslím to, jak to vnímáte). Pokud se v těch situacích cítíte jako "blbec", je jasné, že jsou pro vás těžké. Nevím, zda je pro Vás moje odpověď dostačující, klidně mi ještě napište. Držte se, cítím z toho, co píšete, jak Vám záleží na tom, abyste syna vychovávala správně, někdy je ale nejlepším řešením to, když to prostě pustíme.... Hezký den Dana