desetiměsíční svéhlavička

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu s naší desetiměsíční dcerkou. Dcerka má snad "od začátku" tendence své okolí štípat. Dělá to pořád a většinou bezděky. Má potřebu i při pití mlíčka držet osobu, která jí krmí za ruku a "štipkat". Dokonce měla potřebu takhle štipkat i před usnutím, ale to už jsme odbourali (prostě jsme odešli a chodili ji jen trpělivě pokládat, dokud se nevyplakala a neusnula). Ale potřeba štípat je opravdu zažitá. Štípe druhou osobu i když si třeba jen prohlíží knížku. Když ji upozorním, zahledí se mi, skoro si troufám říci, zákeřně do očí a štípe, nyní již zcela vědomě, s očekáváním, co bude následovat. Když nepomohlo, že jsem jí ručku chytla a řekla důrazně NE, NESMÍŠ, tak jsem zkoušela jí přes ručičku plácnout. Jenže ona pokračovala, štípala vědomě dále a dokonce to zašlo tak daleko, že štípala, dívala se mi upřeně do očí s pohledem plným očekáváním, co budu dělat a začala mrkat v očekávání, že ji plácnu. To je ale špatně. Nechci, aby čekala na násilí. A nyní si nevím rady, jak se k tomu mám postavit dále. Taky mě někdy děsí, jaký zákeřný a zlý pohled dokáže vrhnout, když se jí něco nelíbí. Dokonce dokáže uhodit, když není po jejím. Jsem trochu vyplašená, teď jí je deset měsíců, co bude v deseti letech? Nevím, kolik můžu výchovou ovlivnit, ale mám pocit, že něco málo snad ano a právě teď bych neměla dělat žádné výchovné chyby, že už je nebudu moci napravit. Za Vaši radu Vám předem děkuji.