Dobrý den, paní doktorko, jak začít...V ...

Dobrý den, paní doktorko, jak začít...V srpnu jsem prodělala zamlklé těhu a následnou revizi. Dnes jsem v 10tém týdnu těhotenství a šla jsem si pro průkazku...místo ní si nesu pozvánku na kontrolní odběr a revize bude v úterý. No, momentálně jsem ještě v šoku, protože tentokrát jsem to vůbec nečekala, neměla jsem žádné příznaky, ale bojím se, že jak šok opadne, bude to moc zlé. Bývala jsem flegmatik/sangvinik, tak napůl, mám to od psychologů:-) teď je ze mě asi neurotik, nebo co, ani nevím. S prvním zamlklým těhu jsem se vyrovnávala docela dobře, paradoxně čím déle od něj bylo, tím to bylo horší...teď jsem měla samozřejmě strach v těhotenství, ale nic velkého, věřila jsem, že všechno bude v pohodě. Nechovám se možná pro okolí nijak odlišně, ale já sama cítím, že to nejsem já. Občas to prostě člověku přijde líto a teď, když to bude podruhé...Nevím, co od sebe mám čekat. Nebudu skákat z okna, nebo tak něco, ale je mi strašně líto všech kolem mě, kterým je zas líto mě, a já jim nemůžu pomoct. Nevím, co mám dělat. Navíc mám dost složitou situaci v práci, jsou na mě dost závislí, ale já bych s tím už delší dobu nejraději sekla a šla pracovat jinam...ale copak můžu jít někam žádat o práci a říct jim, že za půl roku se chystám zas otěhotnět a že to bude asi s problémy? Taková mrcha nejsem. Tady mě to zároveň ubíjí a těhotenství bylo řešení aspoň této situace. A jaký mám vlastně celkový problém? Ani nevím. Možná dotaz, jestli myslíte, že bych měla vyhledat psychologa tady u nás, který by mi pomohl se vším se nějak lépe vyrovnat, nebo najít nějakou cestu? Bude mi třicet, za měsíc, no žádná oslava asi nebude, jsem zdravá, a tak vím, že mám ještě spoustu naděje před sebou, jen teď nějak nic nemá význam...Děkuju za trpělivost...