Dobrý den paní magistro, psala jsem ...

Dobrý den paní magistro, psala jsem Vám dotazy 701, 765 a nyní se zase ozývám, protože se mi zdá, že situace u nás doma se nijak nelepší. Na párovou tereapii jsem manžela nezlákala, k psycholožce chodím já,ale mám pocit, že dokud se doma nebijem,manžel není alkoholik nebo neb?há za ženskými,je asi všechno v po?ádku.Podotýkám, že jsem z rozvedeného manželství,matka se podruhé nevdala a rad?ji se nau?ila všechno ?ešit sama bez pomoci mužských.Já jsem hodn? po ní a také si nemyslím, že by manželství m?lo být posvátné,když se v n?m lidé necítí š?astní.Asi už jsem n?jak alergická na manžela, ale vadí mi skoro vše.Je normální,abych se obden cht?la rozvád?t?On prost? nevidí,co je t?eba ud?lat, s ?ím pomoct,když mu d?razn? ?eknu, sice ud?lá, ale musím ho tahat od po?íta?e.A m? strašn? unavuje i otravuje být tím mozkem a v?tšinou i vykonavatelem všech domácích prací i aktivit pro volný ?as.Vždy m? to velmi roz?ílí,mám pocit,že je dít? a já jeho matka.Z?stává ve mn? ta p?edchozí nespokojenost a nap?tí a k nim se p?idává další a další.Navíc se strašn? nemáme rádi s jeho rodi?i.Myslím, že pisatelka dotazu ?.913 by m? pochopila.Moje tchýn? akorát svoje moudra prosazuje s úsm?vem, jinak je to stejné.Když jsem s nimi, jsem nervózní,i když bych strašn? pot?ebovala ?as pro sebe,d?ti jim nechci dávat.Návšt?vy jsme omezili jen na to p?edání d?tí, ale i v té chvíli dokáže tchýn? s úsm?vem pronést n?jakou velmi dob?e mí?enou poznámku.Tchán se mnou nemluví,zpo?átku našeho vztahu byl proti mn? a m? moc trápilo,že se mnou v?bec nekomunikoval,p?estože ve spole?nosti n?koho jiného byl jednozna?n? bavi?em.M?j handicap totiž je, že jsem o pár let starší než manžel a mám svou hlavu.Pora?te prosím, co s tím-od narození prvního dít?te cítím, že tohle není to, co jsem o?ekávala,jen jsem necht?la utíkat moc brzy, nyní jsou to 4 roky a já jsem vy?erpaná neustálým nap?tím a p?emýšlením, co bude dál.D?kuji za odpov??.